Druhý lednový týden roku 2019 zemřel jeden z nejvýznamnějších pěvců a reprezentantů umění NDR ve světě, basbarytonista Theo Adam. Zemřel po dlouhé nemoci ve věku požehnaných 92 let.  První hudební vzdělání získal v drážďanském Kreuzchoru (podobně jako např. jeho pěvecký kolega, tenor Peter Schreier).  Svoji profesionální pěveckou dráhu začal v Semperoper a od r. 1953 byl sólistou v berlínské Státní opery Unter den Linden. Už v roce 1952 byl poprvé angažován do festivalového souboru Bayreuthských hudebních slavností, kde postupně do r. 1980 zpíval všechny zásadní role svého pěveckého oboru. Přestože Theo Adam uměl dobře zpívat Mozarta nebo italskou operu, světové renomé mu získala jeho jedinečná interpretace postav německého repertoáru, a to zejména postav Richarda Wagnera a Richarda Strausse. V šedesátých letech minulého století Theo Adam vystřídal onemocnělého George Londona v novém nastudování bayreuthského Prstu Niebelungova (režie Wieland Wagner, dirigent Karl Böhm) a ohnivé až démonické pojetí svého amerického kolegy nahradil výsostně inteligentní a lidskou interpretací Wotana. Z Wagnera zpíval kromě vládce nordického božstva Bludného Holanďana, Hanse Sachse, Amfortase – později Gurnemanze v Parsifalovi a další postavy v jeho hudebních dramatech. Z jeho dalších mistrovských kreací určitě stojí za pozornost jeho Ochs von Lerchenau (Růžový kavalír), Sir Morosus (Mlčenlivá žena), Barak (Žena beze stínu) či jeho neopakovatelné pojetí Beethovenova Pizzara (Fidelio). Neúnavně se věnoval též interpretaci děl 20. století, řada děl mu byla soudobými skladateli psána „na tělo“ a dedikována – pro jeho jedinečné a pravdivé uchopení každé ztvárňované role. Neexistuje žádný velký dirigent druhé poloviny 20. století, s kterým by Adam nespolupracoval; na pódiu berlínské Staatsoper  často vystupoval s českou dramatickou pěvkyní Ludmilou Dvořákovou a byl to i on, kdo jako jeden z prvních upozornil svět na mimořádnost talentu Gabriely Beňačkové. Theo Adam byl zasvěceným propagátorem vážné hudby a opery, napsal několik knih a též se věnoval režii.

Velkou část jeho uměleckých kreací zachytily studiové a živé snímky gramofonového průmyslu, a tak zbývá doporučit – co si z jeho bohaté diskografie poslechnout:  jeho výtečného Wotana si můžete poslechnout hned na 2 kompletních nahrávkách Ringu – pod taktovkou Karla Böhma (Decca, dříve Phillips 1967) a Marka Janowskeho (Sony Music Entertainment 1982),  Ochse von Lerchenau natočil živě s Karlem Böhmem pro Deutsche Grammophon a pak pro Eternu a třeba Pizzara ve Fideliu pro Deutsche Grammophon (opět s K. Böhmem).

Čest památce velkého umělce!

Theo Adam jako Wotan