O Christophu Willibaldu Gluckovi a jeho reformní opeře Alceste jsme na našich stránkách naposledy psali v souvislosti s uvedením tohoto díla na Bavorské státní opeře v roce 2019. Nyní se konečně objevuje tento titul i na české scéně, kde se od r. 1972… Pokračovat ve čtení →
Opery Richarda Wagnera se u nás v posledních desetiletích mimo hlavní město hrají jen sporadicky, výjimkou snad může být ostravský Lohengrin z roku 2013, ve stejném roce uvedený Bludný Holanďan v Nd Brno a v Severočeském divadle či Tannhäuser (2008) rovněž inscenovaný v Brně. Nyní… Pokračovat ve čtení →
První operní premiérou pražského Národního divadla roku 2022 jsou Mozartovy Così fan tutte, které se na jeviště Stavovského divadla vrací už po necelých 6 letech. Poslední inscenace Martina Čičváka z roku 2010 měla svoji derniéru v roce 2016. Za novou produkcí stojí… Pokračovat ve čtení →
Divadlo na Vídeňce se dlouhodobě a systematicky věnuje projektům barokní opery, a to nejen v rámci svého staggionového modelu původními inscenacemi, ale také koncerty zcela neznámých až osvědčených titulů 17. a 18. století. Zcela mimořádné místo v repertoáru Theater an der Wien… Pokračovat ve čtení →
Novou premiérou Národního divadla v Praze ve spolupráci s mezinárodním projektem Musica non grata se stal neobvykle krátký dvojvečer ve Státní opeře Praha složený z diametrálně rozlišných opusů. Zatím co s Erwartung (Očekávání) Arnolda Schönberga se český divák po roce 2000 potkává již celkem… Pokračovat ve čtení →
Ve velkých evropských metropolích bývá zvykem, že vedle hlavní operní scény v ní existuje ještě druhá opera, která, zejména v minulosti, uváděla spíš lehčí operní (ale i operetní či muzikálový) repertoár, a to v jazyce většinového publika. To se již celkem proměnilo, protože… Pokračovat ve čtení →