Na našem portálu se snažíme přinášet pravidelné recenze koncertů Lieder Society – společenství, které vzniklo v Praze v roce 2021 s cílem podporovat a šířit uměleckou píseň. Tento žánr, kde se hudba snoubí s poezií v intimním, komorním provedení, je u nás bohužel stále trochu v pozadí – na rozdíl třeba od německého prostředí, které má v tomto žánru mnohem silnější tradici. Zakladatelky Lieder Society, pěvkyně Tamara Morozová a Monika Jägerová spolu s muzikoložkou Bronislavou Smržovou, se rozhodly to změnit. Od začátku chtěly vracet písni její přirozené místo v kulturním životě a zároveň hledat nové cesty, jak ji přiblížit dnešnímu publiku. Proto jejich dramaturgie spojuje známá díla klasického repertoáru s méně hranými či zapomenutými skladbami – včetně tvorby skladatelek, které bývají často přehlíženy. Významným počinem bylo v tomto ohledu např. nedávné vydání profilového dvojalba písní Slávy Vorlové, skladatelky dlouho neprávem stojící na okraji hudebního života. Spolek tak nejen naplňuje poslání popularizovat píseň, ale zároveň přispívá k rehabilitaci zapomenutých kapitol české hudby.
Vedle nahrávací činnosti se Lieder Society zaměřuje především na živé koncerty. V Praze systematicky pořádá abonentní řadu, do níž zařazuje tematicky laděné večery i recitály laureátů mezinárodních soutěží. Důležitým pilířem je také platforma „Mladý salón“, určená začínajícím pěvcům a klavíristům, kteří tu mají možnost rozvíjet své interpretační schopnosti právě v písňovém repertoáru.
Podpora mladé generace je vůbec jedním z klíčových poslání spolku: píseň má totiž žít nejen díky velkým mistrům minulosti, ale i prostřednictvím těch, kteří ji budou předávat publiku v budoucnu. O dojmy z koncertu prvních absolventů Mladého salónu jsme se podělili v květnu loňského roku, a jen před pár dny – 20. září 2025 – proběhl v sále Konzervatoře Jana Deyla na Maltézském náměstí závěrečný koncert písňových Masterclass.
Program Mladého salónu byl (opět) sestaven s mimořádným dramaturgickým citem. Zazněly sice písně pouze jednoho skladatele, ale volba padla na Huga Wolfa (1860–1903), který patří k nejvýznamnějším mistrům písňového žánru. Během života jich napsal přes 170, včetně slavných cyklů na texty Mörikeho, Goetha, Eichendorffa i na poezii španělských a italských autorů. V první části večera se představilo trio mladých umělců, kteří stojí na počátku svého uměleckého rozjezdu. Do přednesu písní, které nastudovali pod kvalitním lektorským vedením, museli vložit nejen svoji pěveckou erudici, ale tak ukázat, jak pracují s textem, výrazem a do jaké hloubky jsou schopni posluchačům zprostředkovat skrze sebe poselství skladatele a … básníka. K těm, kteří tento nesnadný úkol zvládli velice přesvědčivým způsobem, patřila beze sporu mezzosopranistka Kristýna Kukalová. Pěvkyně uchvátila nejen čarovnou krásou svého půvabně zbarveného hlasu, ale také právě příkladnou interpretací textu, který nejen precizně vyslovovala, ale především naplňovala niterně prožitou hloubkou. Za velice působivým výsledkem jejího vystoupení ovšem stojí (vždy) vysoce profesionální, citlivý a hluboce emotivní klavírní doprovod Filipa Martinky. I tenorista Marek Žihla zazářil skvělým podáním šesti písní, pocházejících převážně z rozsáhlého cyklu Italská kniha písní (Italienisches Liederbuch). I jeho výslovnost zněla velmi kultivovaně a téměř bezchybně, navíc jeho obdivuhodné proniknutí do obsahu textu a významů skrytých za jednotlivými slovy Žihlovi umožnila, aby si s jednotlivými obraty a slovy přímo hrál a přitom nestále zpíval v krásném legatu. Žihlovou partnerkou za klavírem byla velice spolehlivá Kristina Marková. První část večera uzavřela tentokrát sopranistka Natalie Šmausová s pozoruhodným hlasovým materiálem plným jasu, lesku a velké zvučnosti. Nicméně v jejím projevu jsme zatím postrádali větší uplatnění výrazu při interpretaci německého slova. Natalii Šmausovou na klavír doprovodil Pavol Praženica.
Druhá část večera patřila mezzosopranistce Belle Adamove, která představila deset písní Huga Wolfa. Její vystoupení doprovodil Ahmad Hedar, jehož klavírní hra vynikala vysokou profesionalitou a smyslem pro detail.
Závěrečný koncert písňových masterclass Lieder Society se vyznačoval vysokou interpretační úrovní, která je již tradičně synonymem všech pořádaných akcí tohoto spolku. Kromě toho, že koncert kromě toho opět překvapil neotřelou dramaturgií, nabídl skupině dalších mladých umělců možnost ukázat se v trochu jiné „disciplíně“, která klade daleko větší důraz na práci s textem než např. na operním jevišti. A výsledek jejich snažení nelze hodnotit jen „jen slibný“, nýbrž v případě Žihly a Kukalové jako „nad očekávání velice inspirativní“. Během večera byla možnost sledovat český překlad básní v audiovizuální podobě, což se už stalo velice příjemným standardem koncertů Lieder Society a významně tak přispělo k celkovému vnímání písní posluchači. Překlad připravila Vlasta Reittererová.
Lieder Society už během několika let své existence dokázala, že umělecká píseň nemusí být uzavřeným světem pro úzký okruh zasvěcenců. Naopak – může působit živě, inspirativně a aktuálně. Díky práci celého týmu v čele s neúnavnou Tamarou Morozovou, která je múzou i organizační duší projektu, se tento žánr znovu usazuje na české hudební scéně. Spojení skvělého vedení, nadšení spolku i píle a radosti účinkujících, kteří se nebojí učit nové věci, postupně přináší ovoce: píseň a její mistrovská interpretace si nachází cestu k čím dál širšímu publiku.
Závěrečný koncert písňových masterclass Lieder Society – Mladý salón 2025, Praha, Konzervatoř Jana Deyla; 20. září 2025
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.