Celkem tři streamy operních představení se sobotního večera 13. února letošního roku ucházely o přízeň premiérového virtuálního publika. Berlínská Německá Státní opera Pod lipami předvedla novou inscenaci Janáčkovy Její pastorkyně, Mnichov nabídnul Weberova Čarostřelce a konečně Národní divadlo moravskoslezské uvedlo první obsazení nového nastudování Pucciniho Toscy.
Nová ostravská inscenace je dílem zkušeného týmu – ředitel divadla a režisér představení Jiří Nekvasil si přizval ke spolupráci Daniela Dvořáka (scéna), Martu Roszkopfovou (kostýmy) a Janu Tomsovou (pohybová spolupráce). To, co se zrakům diváků nabízelo v průběhu prvních dvou jednáních opery, jistě mohlo vrchovatě uspokojit diváky, kteří dávají přednost tradičnímu a realistickému pojetí režie i scénografie. Po zvednutí opony se objevila ultra klasická malovaná dekorace do nejmenších podrobností zachycující detaily římského kostela Sant´Andrea della Valle, kde se odehrává první dějství opery. V takto nastaveném kurzu prakticky pokračovalo představení i svým druhým jednáním až do klíčového okamžiku smrti barona Scarpii.
Co se stalo pak? Představitelka Toscy ještě stačí vytrhnout průvodní propouštěcí listinu z baronovy ruky, na jeho mrtvé tělo po vzoru obvyklé tradice pokládá kříž a na zem staví svícny – a trochu nelogicky se (vzhledem k situaci) vzhlíží v zrcadle. Bere za kliku dveří, aby opustila Scarpiovo hanebné doupě, ale ouha – dveře jsou zavřené. A tady končí výpravný realismus, symbolizující dosavadní vnitřní svět Toscy, kde je vše řádně racionálně uspořádáno: její divadlo, ovace jejího publika, láska, žárlivost či dvoření jiných mužů. Vražedným aktem se obrací její život doslova naruby a v této intenci pokračuje inscenování třetí části, která se výrazně liší od toho, co divák až dosud viděl. Otázkou zůstává, nakolik by byla tato proměna pro diváky dešifrovatelná, kdyby si neměli možnost vyslechnout výtvarníka inscenace v přestávce mezi prvním a druhým dějstvím; protože obrat ve scénické podobě není bohužel totiž doprovázen rovněž třeba stylizací pohybu či kostýmováním.
Za přednost režie lze určitě označit příkladné vedení herců- zpěváků, vztahy mezi postavami a situace byly pěkně propracovány. Kostýmy Marty Roszkopfové nevybočují z nastaveného inscenačního rámce, rozruch vzbudil kostým Toscy z prvního jednání, který svojí křiklavou barevností v kombinaci s dlouhými rozpuštěnými vlasy spíše připomínal outfit ženy volnějších mravů než zbožné umělkyně.
Orchestr Národního divadla moravskoslezského vedl mladý dirigent Marek Šedivý, který spíše sázel na pomalejší tempa, která umožnila pěvcům si „vyhrát“ jednotlivé situace a soustředit se na precizní italskou dikci a patřičný výraz. Na druhou stranu Tosca je přece jenom operní thriller a zásadní změny temp a působivá dynamika orchestru k tomuto kusu prostě neodmyslitelně patří a to hudebnímu provedení chybělo. Maida Hundeling zpívá Toscu již přes dvacet let, vytváří ji s nadhledem a uměleckou jistotou, ale již má občasné problémy s intonací. Nemilosrdné oko televizní kamery tu a tam ukázalo na hereckou manýru a přehrávání, které zvláště v milostných scénách s mladistvě vyhlížejícím Cavaradossim působilo až komicky. Pěvecky jede Hundeling na plný plyn, spoléhá na svůj silný, barevný hlas s pevnou výškou, ale interpretace tak zkušené pěvkyně by mohla nabídnout více mezzo di voce a obecně fines a celkové rafinovanosti v pěveckém projevu. Paolo Lardizzone v Ostravě ukázal příkladnou školu italského verismu; jeho charismatický projev, plný lesku ve vysoké poloze oslnil; jeho nižší poloha už tak dokonalá nebyla. Martin Bárta (baron Scarpia) zaujal smyslem pro uchopení textu a výrazu při jeho deklamaci, jeho role byla příkladně vystavěná s citem pro gradaci. František Zahradníček spolehlivě ztvárnil Cesare Angelottiho, kostelníkem byl Martin Gurbal´. Za pěkně odvedenou práci zaslouží pochvalu Spoletta Václava Moryse.
V pondělí 15. 2. se můžeme těšit na druhé obsazení ostravské Toscy, které bude vysíláno on-line prostřednictvím internetové adresy https://www.youtube.com/watch?v=RrjsOBOIFm0&feature=youtu.be
G. Puccini – Tosca, Národní divadlo moravskoslezské – premiéra 13.2.2021, vysíláno on-line prostřednictvím televize Noe
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.