Společenství LIEDER SOCIETY, VÁŽNÝ ZÁJEM spolu s Nadací Stadler-Trier Music Foundation připravilo na jinak pochmurný říjnový večer 19.10. letošního roku další zajímavý písňový cyklus, který se tentokrát odehrál sice v méně komfortním, ale o to více „domáckém“ prostředí Hrzánského paláce. Bezprostřední blízkost posluchačů a interpretů umožnilo nevídaný prožitek a zážitek u obou těchto skupin – z poslechu i interpretace. Dozvuky romantismu – jak znělo motto večera, představilo nejdříve skladby mladého Albana Berga (1885-1935) Sieben frühe Lieder (Sedm raných písní), které se ještě nesou spíše v pozdně romantickém stylu ovlivněném Richardem Straussem či Gustavem Mahlerem, nicméně předznamenávají nástup nového hudebního stylu, jehož čelným představitelem se Alban Berg stal především svými pozdějšími kompozicemi Wozzecka a Lulu, které patří k nezpochybnitelným pilířům moderní hudby 20. století.
Na domácí půdě si asi nelze představit pro interpretaci těchto nádherných, nicméně nesnadných písní, někoho povolanějšího, než je sopranistka Tamara Morozová. Ta na sebe již mj. upozornila na sklonku léta při přednesu náročného Hindemithova cyklu Marienleben, nicméně v intepretaci německých Lieder udělala i za tak krátký čas velký krok dopředu: zlepšila se nejen její německá výslovnost, ale především schopnost jít do hloubky textu a mimořádnými výrazovými prostředky zprostředkovat posluchači zážitek z přednesu těchto písní. Morozová si stejně dobře vedla i při prezentaci pěti písní velikána ruské písňové literatury Sergeje Rachmaninova (1873-1943). Jestliže u Berga kladla důraz na milostnou intimitu veršů, v ruských skladbách dala naplno i zaznít velikosti a barevnosti svého hlasu v extatických náladách milostné i přírodní lyriky.
Další umělkyní večera byla pěvkyně Bella Adamova, která v první části večera vystřídala Tamaru Morozovou a posluchače uvedla do Rachmaninova světa. Devizou jejího projevu přirozená ruština, prostřednictvím které byla schopna obsáhnout nuance mnohovrstevnatých veršů a pak také sytá a barevně výrazná střední a nízká poloha jejího mezzosopránu. Menší objem hlasu při intepretaci písní nepředstavoval žádnou překážku, neboť diváci byli zcela „nadosah“ a ti velmi intenzivně vnímali každé slovo, které svým zpěvem plným výrazu formovala. Hůře si Adamova vedla při přednesu Sechs Gesänge nach Gedichten von M. Maeterlinck (Šest písní podle básní M. Materlincka), kde se ukázala jako ne zcela dostatečná její němčina, ovlivněná jistým východním přízvukem, který by asi tolik nevadil v opeře, ale při něčem tak osobním, jako je interpretace písní, to přesto rušilo. Slabší obeznámenost s jazykem vedla občas k nesprávnému propojování slov v písní a až k jistému sekání not namísto legata. Upřít se jí však nedala expresitivita, kterou naplnila svůj přednes téměř až v jistém weillovském duchu.
Vysoce erudovaný klavírní doprovod Ahmada Hedara na vysoké úrovni ovládnul tři velmi rozdílné hudební styly. Hedar fascinoval jako citlivý a vnímavý interpret Berga a v optimálním souznění s Tamarou Morozovou se stejnou měrou jako pěvkyně podílel na vzorové interpretaci jeho písní; u Rachmaninova naplno rozezněl hloubku a rozsah svého nástroje a nakonec výborně předvedl i náročného Zemlinského.
Příjemný písňový večer doplnili svými krátkými mluvenými vstupy všichni tři interpreti, kteří měli i tímto způsobem možnost se krátce vyjádřit ke skladbám a skladatelům, které přednášeli. Nutno pochválit za bezvadnou přípravu Salon Celetná a poděkovat za podporu nadaci Stadler-Trier Music Foundation. Z celé akce byla cítit zanícenost a oddanost všech organizátorů a účinkujících věnovat síly tomuto záslužnému programu.
Lieder Society – DOZVUKY ROMANTISMU, Praha, Hrzánský palác 19.října 2023
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.