Nová premiéra v Národním divadle v Brně ALCINY Georga Friedricha Händela není jen událostí února letošního roku, ale jistě se stane událostí roku. Po vynikajícím Brittenově Peteru Grimesovi Opera ND Brno znovu potvrdila svoji TOP pozici mezi českými operními domy. Jak ukázala zcela vyprodaná repríza 18. února 2022, za operou do Brna se začíná dnes běžně jezdit z Prahy, západního koutu Čech i ze zahraničí.
S barokní operou se režisér Jiří Heřman setkává vlastně teprve podruhé; poprvé to bylo během jeho působení v pražském ND, kdy v roce 2007 inscenoval první dílo operního jeviště vůbec, Monteverdiho Orfea; nyní se nechal zlákat kouzly čarodějnice Alciny a jednou z nejkrásnějších partitur génia barokní hudby Georga Friedricha Händela. Vedení brněnské opery si bylo dobře vědomo, že pokud se má vstup do světa barokní opery opravdu vydařit, musí pro hudební nastudování přizvat orchestr, který se intepretaci staré hudby systematicky věnuje a má ji dokonale pod kůží. Tím správným krokem bylo přizvání Collegia 1704 Václava Lukse, které je na tomto poli i v mezinárodním měřítkem velmi ceněným tělesem. Současně si tak ND Brno zajistilo, že do Janáčkova divadla logicky zamíří nejen brněnští abonenti, milovníci divadla, ale i početní příznivci kumštu Václava Lukse a jeho orchestru.
Brněnská Alcina vznikla pro tři rozdílná divadla, nyní se hraje v moderním Janáčkově divadle a v březnu celý soubor bude hostovat v původním dochovaném barokním divadle Ludvíka XIV. ve Versailles; do třetice produkci uvidí i diváci Théâtre de Caen. Mimořádně nákladný podnik se podařilo uskutečnit i za podpory Gesamtkunstwerk Bratislava a Bohemia Heritage Fund.
G.W. Händel a jeho ALCINA
Stejně jako u dalších Händelových oper nevíme, proč si skladatel vybral jako námět nové opery příběh o kouzelnici Alcině vycházející z 6. a 7. zpěvu eposu Zuřivý Roland (Orlando furioso) renesančního básníka Ludovica Ariosta. Jednotlivých epizod z Orlanda Furiosa využila celá řadu skladatelů – sám Händel ji ještě použil v opeře Orlando (1733) a Rinaldo (1711). Händelovým hlavním zdrojem se však stalo libreto L´isola di Alcina Antonia Fanzaglii (1701-1735), které původně zhudebnil Carlo Broschi (1698-1756). Proti původní předloze (6. a 7. zpěvu zmíněného eposu) bylo jeho libreto rozšířeno o postavu válečnice Bradamante, která přichází na Alcinin ostrov zachránit svého milého Ruggiera a o postavu Oronta, velitele stráží Alciny. Sám Händel pak provedl další úpravy, sice ponechal sled událostí, nicméně redukoval počet árií a také některé árie „přisoudil“ jiným postavám, než tomu bylo u Fanzaglii.
INSCENACE JIŘÍHO HEŘMANA
Mysteriózní příběh Alciny, která své nepohodlné milence mění ve zvířata a rostliny, má určitě svoji pohádkovou přitažlivost, nicméně současné tvůrce láká především tématem osamělé titulní hrdinky, která neustále hledá ideálního partnera, aby nakonec zůstala sama opuštěná. Mimořádně senzitivní látky se režisér Jiří Heřman zhostil uchvacujícím způsobem. Spolu s výtvarníkem scény Draganem Stojčevskim staví do centra dění celkem nenápadně vypadající dům (království Alciny), který se postupně rozevírá a jeho vnitřek nabízí prostřednictvím vizuálně působivých obrazů zdánlivé elysium dokonalé harmonie, lásky a pohody. Opuštění tradičního barokního „hávu“ (tj. barokních kostýmů a gestiky) a jeho nahrazení současnými jevištními prostředky účinně slouží k hlubšímu rozkrytí témat a vztahů. Scénografii ovládají i magická zrcadla, pro jejichž použití budu citovat slova J. Heřmana z Magazínu NDB diva: „Téma zrcadel jsem si vzal z původní předlohy Ariostova Zuřivého Rolanda. Ruggiero je hipografem unesen na ostrov. Ten patří třem sestrám kouzelnicím, Alcina s Morganou jsou ty zlé, ale třetí z nich – Logistila stojí na straně dobra. Ruggiero se vydá na cestu k Logistile, ale v cestě mu stojí Alcina a další překážky. Každá ze sester tu ztělesňuje jiný svět, ať je to svět lásky, tělesné „amore bestiale“, nebo právě svět Logistily, která je zosobněním světa lásky duchovní. V Logistilině paláci jsou zrcadla, která jsou transparentní, a člověk v nich nespatří svoje fyzické tělo, ale svou duši, své vlastnosti…. U nás jsou zrcadla v Alcinině paláci, protože pro mě i tady představují téma hledání rovnováhy. Každá postava v tom zrcadle vidí sama sebe, svou duši, své vady i dokonalosti a snaží se ze svého momentálního rozpoložení najít cestu“. Iluze a pravdy v Alcinině paláci pomáhají účinně dotvářet potištěné kulisy (jako odkaz na dříve malované barokní kulisy – opět D. Stojčevski), citlivý světelný design Daniela Tesaře a funkční kostýmy Alexandry Gruskové a neobyčejně působivá choreografie dalšího častého Heřmanova spolupracovníka Jana Kodeta. Překvapující a veskrze sympatickou novinkou v Heřmanových postupech jsou dobře vypointovaná čísla jevištní komiky a funkční a vkusné erotiky (např. výstup Melissa během velké árie Morgany Tornami a vagheggiar na konci prvního jednání), které se stávají příhodným protipólem jinak teskného ladění inscenace.
HUDEBNÍ NASTUDOVÁNÍ A PROVEDENÍ
Přizvání Collegia 1704 do projektu se ukázalo býti správným tahem – stylovost a pravdivost, jakou přináší hra tohoto orchestru, je omamující. Kromě perfektní souhry orchestru Václav Luks zaujal i mj. napsáním krásných ozdob v da capo áriích. Obavy, zda divák 21. století, který žije ve zcela jiném temporytmu než divák století osmnáctého, „stráví“ čtyř a půl hodinové představení (s dvěmi přestávkami), se ukázalo liché. Nadšené publikum Janáčkova divadla se plně oddalo ojedinělé vybroušené hudební interpretaci a efektnímu jevištnímu ztvárnění Ariostovy předlohy. Počáteční posluchačské „začátečnické“ chyby tleskání během da capo árií postupně vystřídal soustředěný poslech a vítězné standing ovations na konci představení. Diváci prostě ocenili unikátní útvar barokní opery včetně její délky, specifické formy da capo árií, koloraturního zpěvu i třeba i obsazení hlavní mužské role Ruggiera countertenorem- beze zbytku.
Brněnskou reprízu 18. února korunovalo vystoupení kanadské sopranistky Kariny Gauvin v titulní roli. Gauvin předcházela pověst vynikající interpretky baroka, jak potvrdila mj. i během svého předchozího vystoupení v pražském Rudolfinu v roce 2014 v projektu Collegia 1704 nazvaného Rivalky v opeře. Gauvin se i na divadelním pódiu ukázala především jako velká pěvecká osobnost, která bytostně slouží skladateli a jeho hudbě. Gauvin využívá zpěvní part k tomu, aby sdělila obsah slov a náladu postav prostřednictvím výsostné interpretace. Výraz, kterým procítí každý recitativ a každou árii je fascinující a vždy osobitý. K nejniternějším okamžikům večera patřilo její jen stěží překonatelné provedení intepretace árie Ah! mio cor z 2. jednání. Američan korejského původu Kangmin Justin Kim známý též pod uměleckým jménem Kimchilia Bartoli se ukázal být svrchovaným představitelem Ruggiera. Barva jeho technicky zvládnutého countertenoru nemusí být příjemná pro všechny posluchače, ale to, že se v barokní interpretaci pohybuje jako ryba ve vodě a má navíc přirozené herecké vystupování, je neoddiskutovatelné. Třetím účinkujícím, který beze zbytku vyhověl všem náročným požadavkům na interpretaci staré hudby, byl Tomáš Král v roli Melissa. Král i na menší ploše dokázal vzorově vystavět recitativ a pečlivým výrazem naplnit ariózní části svého partu. Příjemným překvapením byla účast mladé Doubravky Součkové s půvabným a dobře se nesoucím sopránovým materiálem roli Alcininy sestra Morgany. Krásně zbarvený mezzosoprán Václavy Krejčí Houskové ne úplně ideálně odpovídá velmi specifickému typu vysoce pohyblivého hlubokého kontraaltu, pro který je psaná postava Bradamanty. Nicméně Krejčí je velkou umělkyní, která se i s tím drobným handicapem dokáže vyrovnat a vytvořit plnokrevný charakter emocemi a vášněmi zmítaného Ricciarda/Bradamanty. Ondrej Koplík se zdárně vyrovnal s tenorovým partem Oronta, ve srovnání s ostatními výjimečnými výkony večera trochu budily rozpaky výstupy Andrey Široké (Oberto), které přece jenom nedosahovaly mezinárodní úrovně ostatních interpretů večera.
Georg Friedrich Händel – Alcina, premiéra 5. února, psáno z reprízy 18. února 2022
Národní divadlo Brno, Janáčkovo divadlo
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.