Zlatou tečku za letošním Barokním operním festivalem, který se konal na počátku září v bavorském Bayreuthu, udělal pěvecký koncert countertenoristy FRANCA FAGIOLIHO, který patří k absolutní špičce barokního interpretačního umění současnosti.

Nejdříve však jen v krátkosti zrekapitulujme, co letošní ročník nabídl: inscenaci opery Nicoly Antonia Porpory Carlo il Calvo, o níž jsme podrobně již psali na našich stránkách, koncertní provedení oratoria Georga Friedricha Händela Judas Maccabaeus a rovněž koncertně další Porporovu operu seria Polifemo. Zpěvohry pak doplnily tři orchestrální orchestry a konečně tři samostatné večery velkých barokních sólistů současnosti: sopranistky Simone Kermes a countertenoristů Jakuba Józefa Orlińskiho a již zmíněného Franca Fagioliho.

Velká renesance barokní hudby, která začala v 80.-90. letech minulého století, přinesla do chrámů múz zapomenutá nebo opomíjená díla Bachova, Händelova, Haaseho, Jommeliho, Pergolesiho, Vivaldiho, Rameaua, Lullyho a dalších skladatelů. Přímo George Friedrich Händel se stal, dalo by se říct, součástí repertoáru i velkých tradičních scén, hraje se v Metropolitní opeře, ve Vídni, Mnichově či Paříži.

Odlišnou cestu zvolil ve své dramaturgii Bayreuth Baroque Opera Festival. Umělecké vedení festivalu se rozhodlo na unikátním místě, vždy na počátku září, než začne hlavní sezóna ve většině divadel a koncertních síních, systematicky uvádět díla, která na jiných scénách a festivalech je možno vidět jen sporadicky. První dva ročníky se tak soustředily především na díla Leonarda Vinciho (Gismondo, Re di Polonia 2020) a letos na Nicolu Antonia Porporu (Polifemo 2021, Carlo il Calvo 2020-2021). I na podzim 2022 se chystá ojedinělý projekt: Vinciho opera seria Allessandro nell´India, a to (dle interpretační tradice 18. století) s výhradně „pánským obsazením“ pěti countertenorů a jedním tenorem – tj. i ženské postavy budou ztvárněny mužskými protagonisty.

A nyní zpátky k Franco Fagiolimu: v argentinském Tucumánu v roce 1981 narozený FRANCO FAGIOLI si pro svůj letošní recitál příhodně vybral árie z děl Leonarda Vinciho, které mimochodem nedávno natočil na CD a již vydal s trefným názvem Veni, Vidi, Vinci na labelu Deutsche Grammophone. Na letošním koncertu jej doprovázel „festivalový“ orchestr Armonia Atenea řízený Georgem Petrou, který svoje prvořadé kvality opakovaně potvrdil a pro tento večer se stal se inspirujícím a spolehlivým partnerem Fagioliho na pódiu. Petrou zvolil pro orchestrální sóla kromě Vinciho skladeb také dvě části z Concerto grosso in B-Dur, op. 3 č. 1 a 2 G. F. Händela.

Fagioli zahájil program tklivým „Quell´usignolo ch´e innamarto“ z Gismondo re di Polonia, následovalo svižné „Fra cento affani e cento“ z opera seria Artaserse. Před přestávkou zcela fascinoval hluboce citlivým přednesem meditativní sklady „Gelido i ogni vena“ z opery Medo. V druhé části večera zazněly brilantně zazpívané virtuózní árie z oper seria Medo, Gismondo, re di Polonia, Catone in Utica a konečně závěrečná vysoce obtížná a doslova elektrizující „Vo solcando un mar crudele“.

Árie pochází z opery seria Artaserse (Artaxerxes) z roku 1730, složené na libreto Pietra Metastasia, která se stala velkým hitem 18. století. O renesanci této kompozice se zasloužili v roce 2014 pěvec Max Emanuel Cencic a dirigent Diego Fasolis s Concerto Köln, když spolu s dalšími třemi countertenory V. Barna-Sabadusem, Y. Mynenkem, F. Fagiolim, P. Jarousskym a tenorem J. Sanchem dílo se senzačním úspěchem scénicky provedli v Opéra National de Lorraine. M. E. Cencic a V. Barna-Sabadus zpívali a hráli ženské party, ostatním interpretům byly svěřené mužské úlohy. Z nastudování existuje DVD nahrávka i CD.

Fagioli obohatil svůj náročný program o tři přídavky – z Händelova Il pastor fido a Ariodante (Scerza infida) a protože nadšené publikum ho stále nechtělo pustit – zopakoval ještě jednou třetí část Arbaceho árie z Artaserse, kterou vyšperkoval opět nádhernými variacemi.

Těžko hledat superlativy, kterými by se dalo popsat Fagioliho umění. Pěvcova dokonalá technika barokního zpěvu a maximální ohebnost hlasu jsou jen základem, který rozšiřuje o hlubokou znalost stylu. Není v žádném případě udivujícím hlasovým akrobatem, jeho projev je naplněn vždy hlubokým citem. Charakter jeho hlasu (se solidní střední polohou) mu umožňuje velmi přesvědčivě ztvárňovat jak lyrické i dramatické party. Uvážlivě volí výraz dle charakteru hudby a textu libreta, je opravdovým služebníkem hudby. A navíc na jevišti vystupuje velmi sympaticky.

Naštěstí pro ty čtenáře, které tyto řádky zaujaly a kteří neměli možnost koncert živě shlédnout: do 11.10.2021 bude na serveru arte.de k dispozici ke shlédnutí celý videozáznam koncertu.

https://www.arte.tv/de/videos/104350-004-A/franco-fagioli-gala-vinci/.

Vinci Gala – Franco Fagioli

Bayreuth Baroque Opera Festival 2021, Markgräfliches Opernhaus Bayreuth 11. září 2021

F. Fagioli a G.Petrou v popředí, vzadu Armonia Aeterna, zdroj: arte.de
F. Fagoli a Armonia Aeterna, zdroj: arte.de