Stránka 74 z 86
Zdánlivě alarmující statistiky s údaji o poslechu vážné hudby uvádějí, že pravidelně poslouchá vážnou/arteficiální hudbu pouze 5 % dospělých. Struktura zájmů se ale v posledním století ale bouřlivé proměnila i v závislosti na komunikačních a technických možnostech šíření (pop)kultury. I tak řada uvědomělých… Pokračovat ve čtení →
Vídeňskou Kammeroper navštěvuji ráda, nejen proto, že se nachází na místě s bohatou historií. V hostinci, který tu stával v 18. století, roku 1762 vůbec poprvé ve Vídni přespal malý Mozart. Později – to už se hostinec proměnil v hotel – se tu ubytovali… Pokračovat ve čtení →
V současném operním repertoáru v České republice se Donizettiho operní cyklus tří tudorovských královen objevuje naprosto vyjímečně. Před několika lety se Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě odvážilo s diskutabilním výsledkem uvést všechny tři opery trilogie: Annu Boleynovou, Roberta Devereux a… Pokračovat ve čtení →
Řada pojednání byla věnována proměnám, jaké prodělalo oratorium na začátku 19. století, po stránce námětů a kompoziční struktury, z hlediska funkce i interpretačního pojetí. Vývoj oratoria jako druhu souvisel s celkovou proměnou hudebního slohu v období nástupu romantismu, s rozvojem novodobého koncertního života… Pokračovat ve čtení →
Pražská inscenace Lohengrina, která měla svoji premiéru v červnu 2017, ožila na konci února 2019 hostujícími hvězdami, které divákovi Národního divadla v Praze ukázaly záblesk pravé wagnerovské interpretace, ale naplno přece jen nezasvítily. O inscenaci Kathariny Wagner, která je remakem produkce jejího… Pokračovat ve čtení →
Po pražském znovuuvedení opery Ernsta Kreneka Jonny vyhrává se nyní hlásí Bavorská státní opera se zralým dílem stejného autora, Karel V. a přivádí na jeviště opulentní představení dvanáctitónové opery plné mnohovrstevnatého textu, magického jevištního kouzla a fenomenálního výkonu hlavního představitele…. Pokračovat ve čtení →