Stránka 64 z 86
Třetího září 1791 psaly Krameriovy Císařské královské vlastenské noviny: „Když jejich cís. král. Milosti dne 31. srpna odpoledne o půl druhé hodině z Libně do domu vysloužilých vojáků neb invalidů přijeli, kdež pro ně sál co nejkrásněji připraven byl, všecky tři… Pokračovat ve čtení →
Vůbec poprvé ve své novodobé historii (od svého poválečného znovuotevření v polovině 50. let minulého století) uvedla Německá opera na Rýnu mimořádné jevištní dílo (přirovnávané často zejména ve svém 1. jednání k oratoriu) romantického francouzského skladatele Camille Saint-Saënse, tříaktovou operu na biblický… Pokračovat ve čtení →
V osobě Tomáše Netopila získalo Aalto Theater v západoněmeckém Essenu, proslaveném zejména tamní firmou Krupp dodávající munici a zbraně pro nacistickou Třetí říši, umělecky poctivého a invenčního dirigenta nezpochybnitelných kvalit. Zatímco v minulosti, řečeno s nadsázkou, do světa pálily essenské kanóny a… Pokračovat ve čtení →
Inscenovat instrumentálně i vokálně mimořádně obtížné opery Richarda Strausse je pro německé scény, včetně těch regionálních (na rozdíl od jejich českých sester), přímo povinností, s níž se dovedou přinejmenším se ctí vyrovnat. Přesně to se událo i v případě v… Pokračovat ve čtení →
Byl to večer Alexandriny Pendatschanské, bulharské divy, která před nějakým časem své jméno upravila na mezinárodně lépe znějící Alex Penda. Do své široké repertoárové palety nyní zařadila Toscu, se kterou poprvé představila německému publiku a vůbec poprvé vystoupila v Deutsche… Pokračovat ve čtení →
Polská opera se na jevištích mimo polské domácí scény uvádí poměrně vzácně, ale když jsem se díval do elektronického archivu Divadelního ústavu, byl jsem příjemně překvapen, že i po roce 1989 se např. u nás podařilo nastudovat Moniuszkovu Halku, a… Pokračovat ve čtení →