Stránka 18 z 68
Když jsem poprvé před dvěma lety zavítal do malého divadla Landesbühnen Sachsen na předměstí Drážďan v Radebeulu na vzácně hraný titul Gottfrieda von Einem Prozeß podle stejnojmenné Kafkovy předlohy, byl jsem velmi příjemně překvapen vysokou úrovní místního souboru. Před pár dny… Pokračovat ve čtení →
V rámci již zavedené a u diváků oblíbené tradice prováděních duchovních skladeb souborem Opery Divadla Josefa Kajetána v Plzni v prostoru plzeňské katedrály svatého Bartoloměje zaznělo v neděli 29. října Requiem Gabriela Faurého. Faurého Requiem op. 48 je to nesmírně silnou, intimní, přirozenou, hudebně… Pokračovat ve čtení →
Z bohatého operního odkazu Julese Masseneta se toho v Čechách hraje opravdu pramálo. Z jeho více než třiceti oper se na našich scénách za posledních 50 let více méně neustále jen střídá WERTHER s MANON, tu a tam nabídku zpestří DON QUICHOTTE. Vybočením… Pokračovat ve čtení →
Společenství LIEDER SOCIETY, VÁŽNÝ ZÁJEM spolu s Nadací Stadler-Trier Music Foundation připravilo na jinak pochmurný říjnový večer 19.10. letošního roku další zajímavý písňový cyklus, který se tentokrát odehrál sice v méně komfortním, ale o to více „domáckém“ prostředí Hrzánského paláce. Bezprostřední… Pokračovat ve čtení →
Žena bez stínu (Die Frau ohne Schatten) – mistrovská opera Richarda Strausse, sedmá v pořadí (1919), patří mezi nejvzácnější klenoty operního dědictví dvacátého století. Má zcela jistě punc výjimečnosti, vznešenosti, a proto nezřídka bývá uváděna (nejen) při zvláštních událostech. V roce 1955… Pokračovat ve čtení →
ELEKTRA– psychologická polyfonie Richarda Strausse a libretisty Hugo von Hofmannstahla je prubířským kamenem všech operních souborů a orchestrů a velkou zkouškou interpretace i pěvecké výdrže pro hlavní pěvecké představitele. Nejnověji Elektru uvádí Mainfranken Theater v německém Würzburgu, nikoliv však na své… Pokračovat ve čtení →