Po deseti letech tvrdého komunistického režimu v Československu – do MET jako SALOME

Když se Rakušanka Maria Kouba provdala za Čecha, musela strávit za železnou oponou dlouhých deset let a naučit se česky; po útěku do Rakouska debutovala jako Salome, se kterou za pár let ovládla i nejslavnější jeviště světa.

Maria Kouba se narodila 2. února 1922 v rakouském Steiermarku jako Maria Sofie Strobl. Její rodina se hudbou poloamatérsky, zato však s velkou láskou po generace zabývala; její otec sám ovládal hru na několik hudebních nástrojů a příkladně dbal na hudební vzdělávání svých dětí, matka s tetou se zase věnovaly zpěvu. Maria se učila hře na housle a jak to bylo obvyklé v předválečné a poválečné době se svojí sestrou vypomáhala ve sklárně. Zde měla ve věku 16 let těžký úraz, když jí úlomek skla doslova přeřízl pravou ruku a jen zázrakem se ji podařilo zachránit. Housle musela sice odložit, ale naplno se začala učit hrát na saxofon, což jí v pozdějších letech profesionální zpěvačky přišlo vhod, neboť si hraním vystavěla solidní dechovou techniku. Naučila se psát na stroji, těsnopis a získala práci ve zdravotní pojišťovně a přitom si sama financovala studium zpěvu u Marie Salmar. Jejím životním snem však bylo profesionálně zpívat a tančit a za absolutní vrchol svého snažení tehdy považovala angažmá v opeře v Grazu.  

Těsně po 2. světové válce se Maria seznámila na jedné tancovačce s českým korepetitorem a dirigentem Štefanem Koubou a v roce 1946 se za něj provdala. Osudovou se jí stala v roce 1948 návštěva Štefanových rodičů v Praze, při které se zatáhla železná opona a ona musela po dlouhých deset letech zůstat v Československu. Zatímco její muž se živil jako korepetitor v Ostravě a Bratislavě, Maria byla pouze členkou sboru, k sólové kariéře se v tehdejším Československo nedostala – i když se příkladně naučila dobře česky.  V roce 1957 se manželům podařilo utéct zpět do Rakouska, Maria vyhrála hned v tomto roce pěveckou soutěž rakouského rozhlasu a její sen se začal stávat skutečností. Jako svoji úplně první sólovou roli – zní to neuvěřitelně – nastudovala během pouhých 6 týdnů vysoce náročnou Straussovu Salome. Part, který se jí později stal osudovým.  Ona sama v rozhlasovém pořadu natočeném před lety pro rakouskou stanici ORF uvedla, že vůbec netušila, co tato role obnáší; vedle neobyčejných hlasových nároků jí fascinovala i možnost tanečního ztvárnění Tance sedmi závojů. Její debut měl opravdu senzační ohlas a Maria Kouba získala tolik vytoužené angažmá v opeře v Grazu, kde v následujících třech letech vytvořila 16 různých postav světového repertoáru (např. jako Madame Butterfly, Leonoru v Trubadúru, Violettu, Amélii v Maškarním plese, Elenu v Sicilských nešporách, Abigail, Lízu v Pikové dámě, Gounodovu Markétku či Leoncavallovu Neddu). Velký posun v její kariéře za hranicemi Rakouska a Německa znamenal v roce 1960 televizní záznam Straussovy Salome, který pořídila televize ORF  s Hansem Hotterem jako Jochanaanem a Juliem Patzakem jako Herodem. Černobílý snímek s Marií Koubou v hlavní roli je dostupný rovněž na youtube a jedná se o ojedinělý a vzácný dokument, kterých se v jejím případě dochovalo bohužel velmi málo. Natočen byl v němčině například i obrazový snímek její veleúspěšné divadelní kreace Jenůfy v Janáčkově Její pastorkyni, bohužel tato nahrávka se již nedochovala.  V roce 1960 se M. Kouba přemístila do Frankfurtu, kde působila po dalších 23 let angažmá až do svého odchodu z jeviště. Z Frankfurtu pak přijímala krátká zahraniční angažmá, mezi něž patřila v roce 1965 i samotná Metropolitní opera.

Obávaný a respektovaný Rudolf Bing nabídl pěvkyni sérii představení Bludného Holanďana (Senta) a rovněž Straussovu Salome. Tu alternovala se slavnou Birgit Nilsson. Jak Kouba sama později uvedla, taneční choreografii s alternantkou velké Birgit nikdo v MET neřešil a tak si jí vymyslela sama a rovněž tak kostým. Zatímco pohybová kreace Nilsson se odehrávala v černém trikotu, Kouba vzbudila nadšení a stejnou měrou i pobouření části konzervativního amerického publika, když se na jevišti MET objevila v bikinách. Americkému publiku se představila rovněž koncertně jako Jenůfa v tehdy vzácně uvedené opeře Leoše Janáčka v českém jazyce. Kvůli chybě agenta však paradoxně Kouba jako jediná (která češtinu skutečně ovládala) zpívala svoji roli v němčině.

Šedesátá léta se stala vrcholem její kariéry a s životní rolí Salome se rozloučila v roce 1974 – nicméně stále ještě vystupovala ve Frankfurtu v menších rolích. Po odchodu do penze se agilní Maria přestěhovala se svým druhým manželem přestěhovala do Toronta, naučila se anglicky a také se věnovala svým žákům. Bohužel její o 15 let mladší manžel prohrál na burze celé pečlivě nashromážděné Mariino jmění. Následkem byl rozpad manželství a Maria se vrátila zpátky domů ke své rodině do Rakouska, kde v minulých dnech oslavila své neuvěřitelné 99. narozeniny v dobré fyzické i duševní kondici!

Díky velké zásluze pana Otty Krcala má Maria Kouba na facebooku fanpage Maria Kouba fanpage a nyní dokonce svoje webové stránky, kde její fanoušci mohou sdílet nashromážděné materiály o umělkyni a své názory.

Volně připraveno dle rozhlasového pořadu ORF o Marii Kouba a dle příspěvku v měsíčníku Opernglas 03/2021.