První repríza nové inscenace Bizetovy Carmen přinesla příjemné překvapení v podobě obdivuhodné sehranosti hlavních představitelů. Jana Foff Tetourová (též Carmen předchozího nastudování v režii Jana Buriana) obohatila svoji interpretaci titulní postavy léty jevištní práce a nesporně i životními zkušenostmi. Její atraktivně vyhlížející Carmen je zralou ženskou osobností, která má názor, a její vztah k donu José je srozumitelný a uvěřitelný od okamžiku prvního setkání až do tragického finále. Hlasově působí svěžím dojmem až na občasné „houpání“ tónů. Foff Tetourová zaujme přirozeným (i zdařilým tanečním) projevem na scéně, hereckou přesvědčivostí i dnes již (na našich jevištích) vzácně vídanou hrou na kastaněty. Škoda, že stejnou měrou nezapracovala na větší preciznosti své francouzské dikce.
Bohužel ta byla i při druhé premiéře jedním z mnoha problematických bodů inscenace – a tentokrát zvláště markantní, protože pěvci s aproximativní francouzskou výslovností se na jevišti potkávali a vedli dialog přímo s rodilým mluvčím – kanadským tenoristou Philippe Castagnerem – a diváci tento rozdíl vnímali docela zásadním způsobem. Castagner (don José) působí na scéně poněkud strnulým dojmem, ale jeho pojetí trochu zakřiknutého chlapce, který se bezhlavě zamiluje do divoké cikánky, fungovalo dobře a jeho ztvárnění postavy úspěšně vygradovalo v dramatickém finále. Vypjatá vysoká poloha mu činí občasné problémy, celkově volí méně heroické hlasové prostředky pro svého Josého – což je zcela legitimní varianta. I já osobně dávám při poslechu starých nahrávek přednost křehčímu lyrickému pojetí Nicolaie Geddy před „machistickým“ Mariem del Monaca nebo Plácidem Domingem. Vzájemná interakce obou hlavních protagonistů během celého představení byla vzrušující a dodávala jinak mdlé inscenaci tah.
Escamillem nového obsazení byl Jiří Rajniš ml., který symbolicky převzal štafetu po svém otci, který vytvořil stejnou partii v již zmíněném minulém nastudování DJKT. Rajniš ml. se zhostil svého úkolu po herecké stránce přesvědčivě; i u něj fungoval jeho vztah ke Carmen lépe než o premiéře, jeho dobře vedený měkký baryton působil občas zastřeně (což mohlo být způsobeno i akustickými problémy nové plzeňské scény). Jakub Hliněnský byl slušným Moralesem, rovněž tak Daniel Kfelíř a Amir Khan odvedli kus dobré práce, o něco hůře než na premiéře dopadlo duo Carmeniných přítelkyň Mercédes a Frasquity (Ivana Klimentová a Radka Sehnoutková). V projevu Jevhena Šokala (Zuniga) byly už patrné známky hlasové opotřebovanosti.
George Bizet: Carmen, psáno z první reprízy 28. února 2020
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.