Opera v německém Chemnitzu  postupně uvede během dvou divadelních sezón 2017/2018 – 2018/2019  kompletní nové nastudování Prstenu Niebelungova. Co je zvláštností na tomto nastudování ? 

Úspěšný pokus nastudovat každý díl tetralogie s jiným režisérem tu už v minulosti byl (např. ve Stuttgartu 2002-2004 pod dirigentským vedení Lothara Zagroseka.  Ale uvést čistě dámský Ring – tj. kdy se o režie jednotlivých dílů podělí 4 ženy – režisérky – to tu ještě nebylo.

V případě Valkýry, která měla premiéru na konci března letošního roku, ale volba na Monique Wagemakers určitě nebyla trefou do černého.

Valkýra v Chemnitz určitě zaujme slušným hudebním nastudování, obstojnými až vynikajícími pěveckými výkony, ale svým scénickým zpracováním určitě  ne.

Režie M. Wagemakers nepřináší v podstatě žádný nový výklad prvního večera tetralogie, ale aspoň zásadně neruší.  V otevřeném prostoru připomínající gotickou katedrálu spoléhá spíše na zpěváky – interprety, aby svojí vzájemnou interakcí a přirozenou hereckou akcí sdělili příběh divákovi. Wagemakers někdy zcela ignoruje libreto – o něčem se zpívá, ale na jevišti to nevidíte – nevidíte bájný Nothung, žádné Wotanovo kopií, ani Logův zázrak ohně na konci představení se nekoná.  V prvním aktu režisérka naznačí, že Nothungem by mohla být průhledná předopona  (během představení až do divákova  omrzení nadužívaná) – ale na konci 2. aktu, kdy by se nabízela možnost pádu oponu v případě Hundigova vítězství nad Siegmundem  – se ničeho takového se vnímavý divák nedočká.

Trailer k inscenaci – zdroj YouTube.com

Ještě že mají Chemnitz dobrý orchestr a slušné zpěváky !

Prvenství si určitě odnáší americká sopranistka Dara Hobbs (Brünnhilde) s krásně znělým hlasem s pěknou střední polohou, která navíc má ještě něco, co občas i zpěvákům, zpívajících na velkých mezinárodních scénách chybí – srdce. Představitel Siegmunda  Zoltán Nyári  (narozen 1970 v Budapešti) už zpívá řádku let a jeho hlas zní stále neuvěřitelně mladistvě a pevně. Christiane Kohl jako Sieglindě se nedá nic podstatného vytknout, má hezký hlas, pěkné výšky, ale její celkový projev je nudný. Moje očekávání Arise Argirise jako Wotana bylo asi příliš vysoké – tento řecký zpěvák sice výborně zazpíval mj. před rokem roli vládce v freiburgském provedení opery Das Wunder der Heliane (Korngold), ale vládci Walhally zůstal lecos dlužen. Má pěkný velký hlas, výborně deklamuje s precizní dikcí, ale občas zpíval  pod tónem a nevyrovnaně. Slušný výkon odvedla Fricka  Moniky Bohinec a Hundig Magnuse Pionteka.

Jízda Valkýr byla scénicky opět velmi rozpačitá, ale v souzpěvu dobře zvládnutá všemi aktérkami.

Hudebně představení dobře řídil Giullermo García Calvo – představení nebyl žádný Bayreuth, ale mělo solidní německou úroveň,  s kterou bychom v Čechách při interpretaci Wagnera asi sotva potkali.

Navštívené představení dne 27. 5. 2018  

Autor příspěvku : VÁCLAV BEČVÁŘ