Aktuální dění v opeře u nás i v zahraničí.

Štítek Semperoper

Grandiózní Strauss v Drážďanech

Žena bez stínu (Die Frau ohne Schatten) – mistrovská opera Richarda Strausse, sedmá v pořadí jeho operních opusů (1919), náleží k nejvzácnějším klenotům operního dědictví dvacátého století. Má punc výjimečnosti, vznešenosti a také mimořádné interpretační náročnosti, a proto nezřídka bývá uváděna (nejen)… Pokračovat ve čtení →

Na Meyerbeera do Drážďan podruhé – a tentokrát se záskokem

Po třech letech se do drážďanské Semperoper vrátila úspěšná inscenace Hugenotů (Les Huguenots) Gioacoma Meyerbeera, o které jsme informovali v jedné z našich starších recenzí. První saská scéna se v roce 2019 připojila k stále sílícímu procesu renesance děl velké francouzské opery, jmenovitě jejího… Pokračovat ve čtení →

„Casta diva“ nyní nově v drážďanské Semperoper

Vrcholná opera období italského belcanta NORMA Vincenza Belliniho se nyní po více než 110 letech znovu objevuje na jevišti drážďanské Sempropery, odhlédneme-li od jejího koncertního provedení na téže scéně v roce 2006. První drážďanskou Normou byla slavná Wilhelmine Schröder Devrientová čtyři… Pokračovat ve čtení →

Drážďanský Tannhäuser již po sedmdesáté, ale stále vzrušující

Krásné slunečné nedělní odpoledne 17. února letošního roku přineslo nejen již 70. reprízu současné inscenace Richarda Wagnera Tannhäuser v drážďanské Semperoper, ale také – vedle skvělého zvuku Staatskapelle Dresden – dva mimořádné pěvecké výkony – Georga Zeppenfelda jako Landhraběte Hermanna a… Pokračovat ve čtení →

Surrealismus Arabelle nesluší

Jestliže Ariadna na Naxu byla třetí společnou prací Richarda Strausse a Hugo von Hofmannsthala, tak rozkošná Arabella byla jejich posledním tvůrčím počinem; jejich spolupráce byla uzavřena smrtí libretisty a pro další kompozice si musel skladatel najít nové spolupracovníky. Po dnes… Pokračovat ve čtení →

Thielemannův triumf – nová inscenace Ariadny na Naxu v Semperoper

Ariadna na Naxu byla třetím společným projektem skladatele Richarda Strausse a libretisty Hugo von Hofmannnsthala (po Elektře a Růžovém kavalírovi). Měla to být původně kompozice pro příležitostné provozování, kterou se chtěli (oba) zejména zavděčit velkému německému režisérovi Maxovi Reinhardtovi  za… Pokračovat ve čtení →

« Starší příspěvky

© 2024 OperaJournal.CZ — Běží na WordPress

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑