Stránka 13 z 68
Parsifal, posvátná jevištní hra, nejtajuplnější z Wagnerových hudebních dramat, vybízí k objevování nových výkladů svým způsobem nejvíce. Wagnerův „čistý bloud“, který se po počátečním hledání své identity a poslání stane vykupitelem a strážcem Svatého Grálu, je symbolikou prodchnuté dílo propojené mystériem… Pokračovat ve čtení →
Žena bez stínu (Die Frau ohne Schatten) – mistrovská opera Richarda Strausse, sedmá v pořadí jeho operních opusů (1919), náleží k nejvzácnějším klenotům operního dědictví dvacátého století. Má punc výjimečnosti, vznešenosti a také mimořádné interpretační náročnosti, a proto nezřídka bývá uváděna (nejen)… Pokračovat ve čtení →
Vilém Tell (ve francouzském originále Guillaume Tell, italsky Guglielmo Tell) je název poslední opery Gioacchina Rossiniho z roku 1829, určené k provedení v Paříži. Předlohou k opeře bylo drama Wilhelm Tell německého básníka Friedricha Schillera. V březnu letošního roku monumentální pětihodinové… Pokračovat ve čtení →
Operní scéna Teatro Carlo Felice v italském Janově v současné sezóně 2023/2024 nabízí celkem devět operních titulů; mezi nimi převažuje repertoár zastoupený tradičně Puccinim, Rossinim a Verdim, nicméně mě zaujal vzácný titul, který budou zřejmě znát jen zasvěcení milovníci italského belcanta: BEATRICE… Pokračovat ve čtení →
Po jímavých Dozvucích romantismu v intimním „domáckém“ prostředí Hrzánského paláce připravilo společenství LIEDER SOCIETY další neméně zajímavý písňový recitál, jehož hostitelem bylo reprezentativní prostředí Sukovy síně Rudolfina. Svým tematickým zacílením zamířil k další významné skladatelské osobnosti, jejíž dílo si vskutku zaslouží,… Pokračovat ve čtení →
Opera Pasažérka, komponovaná skladatelem Mieczysławem Weinbergem v 60. letech 20. století započala svůj triumfální cestu na významná jeviště po své světové jevištní premiéře, která se konala až o téměř padesát let později, v roce 2010 na Bregenzer Festpiele. Od té doby se… Pokračovat ve čtení →