Opera Albana Berga WOZZECK (též Woyzeck či Vojcek) je titul, se kterým bylo české publikum kupodivu seznámeno brzo, a to necelý rok po berlínské premiéře, v roce 1926; bohužel s premiérovým uvedením díla v pražském Národním divadle se pojí jeden z největších skandálů v českém divadle, o kterém bude ještě řeč. Nejnověji k výtečnému provedení partitury přistoupili v Madridu, kde ve dvou výjimečných večerech zahajovacího koncertu symfonického cyklu sezony 2025/2026 Španělského národního orchestru a sboru (Orquesta y Coro Nacionales de España) nabídli Berga v koncertně-dramatickém provedení pod taktovkou Davida Afkhama, pro něhož jde o poslední sezónu v čele tělesa.
Z historie Wozzecka a jeho českých uvedení
Alban Maria Johannes Berg, narozený roku 1885 ve Vídni a žák Arnolda Schönberga, navštívil 14. května 1914 vídeňské Kammerspielen, kde se hrála hra Woyzeck Georga Büchnera. Okamžitě se rozhodl drama zhudebnit – navzdory varování svého učitele o nevhodnosti látky. Od tohoto rozhodnutí do premiéry opery uplynulo jedenáct a půl roku. Protože se Büchnerův text dochoval jen ve fragmentech, uváděla se tehdy úprava Karla Emila Franzose. Od dvacátých let pak vznikala různá uspořádání činoherních scén a i dnes každý režisér vytváří vlastní verzi. Woyzeck zůstává součástí světového repertoáru díky síle svého tématu a nadčasové naléhavosti.
Po dokončení partitury se Berg marně snažil prosadit uvedení – divadla zrazoval především strach z toho, jak publikum přijme drsné sociální drama. Nakonec vydal klavírní výtah s podporou Almy Mahler a díky nadšení dirigenta Ericha Kleibera měla opera Wozzeck premiéru 14. prosince 1925 v Berlíně.
Praha tehdy projevila mimořádnou dramaturgickou odvahu, když dílo uvedla už po jedenácti měsících po Berlíně. Nastudoval jej Otakar Ostrčil, titulní roli zpíval Václav Novák a první českou Marií (tehdy překládáno jako Mařka) byla Marie Veselá. Podle skladatele bylo pražské provedení dokonce lepší než berlínské. Opera se však dočkala jen tří uvedení – třetí představení bylo přerušeno po provokaci protibolševického tisku a následně zakázáno. Paradoxně byl Ostrčil za své hudební nastudování oceněn státní cenou.
Další pražské uvedení následovalo až v letech 1959–1960 pod taktovkou Jaroslava Krombholce, poté v Brně roku 1976 a po roce 1989 zatím pouze jednou – v roce 2001, kdy ji Národní divadlo uvedlo ve znamenité koprodukci s göteborgskou operou v režii Davida Radoka a s orchestrem pod vedením Elgara Howartha.
Taková dramaturgická odvaha, jakou projevila Opera Národního divadla v roce 1926, je dnes bohužel minulostí. Naše první scéna dosud neuvedla Bergovu druhou operu Lulu, která patří ke kmenovému repertoáru velkých světových divadel a v Česku zazněla pouze jednou – roku 1972.
Mimořádné provedení v Madridu
Dne 3. října letošního roku řídil David Afkham v National Music Auditorium Španělský národní orchestr a sbor (Orquesta y Coro Nacionales de España) s mimořádnou jistotou a vytříbeným citem pro styl. Orchestr hrál neobyčejně plasticky, s ohromným vnitřním napětím, a zároveň dával interpretům dostatek prostoru pro maximální vyjádření významu zpívaného textu. Sbor pod vedením Miguela Ángela Garcíi Cañamera zněl velmi kompaktně a soustředěně.
Pěvci vystupovali převážně před orchestrem, na improvizované scéně, jejíž jedinou rekvizitou bylo holičské křeslo. Je však třeba poznamenat, že režijní koncept Susany Gómez byl připraven s mimořádnou zručností – v tom nejlepším slova smyslu. Jednoduché, ale jasně vymezené vztahy mezi jednajícími postavami byly naznačeny s velkým citem a porozuměním pro libreto, což umožnilo divákům dobře chápat motivaci jednotlivých aktérů na koncertním pódiu.
Největší uznání za zcela ojedinělé ztvárnění svých postav si odnesli především dva mužští interpreti: barytonista Martin Winkler v titulní roli Wozzecka a tenorista Jürgen Sacher jako Kapitán (Der Hauptmann). Již ve své úvodní „holičské“ scéně doslova elektrizovali publikum brilancí svého pěveckého projevu a skvělým citem pro Sprechgesang – polozpívaný styl, který kombinuje zpěv s řečí a přirozeně zdůrazňuje význam slov, aniž by byla narušena souvislá pěvecká linka. Na obou umělcích bylo zřejmé, že mají své party hluboko „pod kůží“ a dokáží mistrně pracovat s každým slovním výrazem i gestem. Navíc fascinovali hereckým uchopením svých rolí, které dokonale korespondovalo s jejich virtuózním pěveckým pojetím. Vedle nich se výrazným způsobem uplatnil význačný wagnerovský basista Stephen Milling jako Doktor, ten byl z hlediska použití hereckých i výrazových prostředků střízlivější, nicméně i tak vytvořil impozantní postavu. Tansel Akzeybek i v menší roli jako Andrese na sebe upoutal velmi živým, spontánním zpěvem s dobrou německou výslovností. Mexicko-německý tenorista Rodrigo Garull byl pro roli Tambora Mayora přímo stvořen. Jeho dobře vedený tenor s krásným barytonovým nádechem a přirozeně atraktivní zevnějšek z něj činí ideálního představitele svůdce Marie a osobní fluidum, které z jeho hereckého a pěveckého vystoupení sálalo, dodávalo jeho interpretaci neodolatelnou sílu a přitažlivost. Ideální bohužel nebylo obsazení hlavní ženské postavy Wozzecka, Marie, kterou vytvořila americká sopranistka Lise Lindström. Lindström, která jinak zpívá ve světě vysokodramatický repertoár jako Turandot, Brünnhilde, Elektra, Färberin se nedokázala dobře vypořádat s unikátním stylem bergovského Sprechgesangu. Spíše spojovala jednotlivé tóny, než aby vytvořila nějaký komplexní interpretační obraz a přitom navíc „sázela“ na vysoké noty ve forte, které ovšem netvoří podstatu Mariinu partu. Druhá ženská role, Margret byla interpretována mnohem lépe Solgerd Isalv, přičemž její projev vynikl spíše ve zpívané části její role.
Uvedení strhujícího WOZZECKA v madridském National Music Auditorium představovalo tak více než slibný začátek nové sezóny Španělského národního orchestru a sboru (OCNE). Jedinečná souhra orchestru pod vedením Davida Afkhama, sboru a vynikajících sólistů včele s Martinem Winklerem a Jürgenem Sacherem úžasným způsobem zprostředkovala neobyčejné bohatství Bergovy geniální kompozice.
Alban Berg: WOZZECK (Vojcek), National Music Auditorium – Madrid 3. října 2025
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.