Letošní 21. Letní slavnosti staré hudby prošly proti původní koncepci zásadní dramaturgickou změnou, která reagovala na aktuální kulturní a epidemiologickou situaci. V červenci a srpnu nabízí festival program, na kterém se se účastní čeští umělci a ansámbly, zářijové dva koncerty pak budou zase patřit výlučně zahraničním interpretům, souborům z Německa a Polska.
Horký letní večer 6. srpna letošního roku patřil v kostele sv. Šimona a Judy ambicióznímu projektu z české provenience, nazvaném Lilium mezi trním. Červenou nití koncertu se stalo hudební dílo Adama Václava Michny z Otradovic (cca 1600-1676), jednoho z našich nejlepších barokních tvůrců, prostřednictvím jeho duchovních písní.
Pro srovnání k Michnovým mariánským písním rovněž zazněla vokální a instrumentální tvorba jeho vrstevníků – převážně italských skladatelů Alessandra Grandiho (1586-1630), Vincenza Albrici (1631-1690) či Giovanniho Battisty Fasola (ca 1958 -1664). Od Stefana Landiho (1587-1639) byla uvedena příkladná interpretace Passaglia o životě Homo fugit velut umbra, lob. 14, sonáta č. 1 d moll Annuntiatio“ z Růžencových sonát pro sólové housle a basso continuo od Heinricha Ignaze Franze Bibera (1611-1704) pak příjemně osvěžila první část komponovaného večera. Dílo hudebního souputníka A.V. Michny Samuela Capricorna (1628-1665) bylo pak představeno Sonátou č. 4 z Taffel-Lust Musik v závěru večera.
Rezidenční soubor festivalu Collegium Marianum pod uměleckým vedením Jany Semerádové se představil v nejlepším světle, jako těleso bezpečně ovládající styl, schopné vystavět náladu na jevišti a příkladně odlišit kontrasty mezi interpretovanými skladbami. Z jednotlivých hráčů zvláště zaujala vedle vedoucí souboru Jany Semerádové Lenka Torgersen ve hře na barokní housle (Sonáta č. 1 d moll Annuntiato H. I. Bibera či v sonátě pro dvoje housle d moll V. Albrici) a vytříbeným přístupem a rovněž pěkně vedenými hlasy pak i Kateřina Ghannudi (barokní harfa) a Vojtěch Semerád (barokní housle a viola),
Vedle Collegia Marianum byla hlavní interpretkou večera Hana Blažíková, kterou se podařilo pro festival paradoxně získat díky tomu, že se její jinak už plný diář v souvislosti s celosvětovým bojem proti nemoci COVID 19 náhle vyprázdnil. Na festivalu se vedle recenzovaného Lilia mezi trním představila i ve svém sólové projektu Květina milosti. Hana Blažíková je etablovanou osobností v oblasti barokní hudby, její interpretace snese nejpřísnější kritéria věrnosti interpretovanému stylu. Ve světě duchovní písně však její čistý, skleněný projev zní občas monotónně až sterilně. Srozumitelnost jejímu (českému) zpívanému slovu je horší, naopak výrazně lépe vyšlo její ztvárnění Landiho Passacaglie o životě, doplněné rovněž o působivý tenorový projev Vojtěcha Semeráda. Blažíková prokázala během včera také schopnost obohatit svůj pěvecký vklad o zručnou a citlivou hru na gotickou harfu.
21. Letní slavnosti staré hudby – Lilium mezi trním – kostel sv. Šimona Judy Praha 6. 8. 2020.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.