Štítek Hájek Jiří
Netradičně „tradiční“ inscenaci předposlední opery Bedřicha Smetany TAJEMSTVÍ uvedlo minulý týden v premiéře pražské Národní divadlo. Inscenační tým včele s režisérem Ondřejem Havelkou ve snaze překonat jistou naivitu libreta Elišky Krásnohorské se rozhodl pojmout komickou zpěvohru tak, jak asi mohla vypadat v době… Pokračovat ve čtení →
Pucciniho opera Gianni Schicchi byla původně složena jako závěrečný díl operního Triptychu (Il Trittico) a právě v sousedství Pláště a Sestry Angeliky měla svoji premiéru v newyorské Metropolitní opeře před více než sto lety v roce 1918. Hlavně z důvodů pragmaticky ekonomických vedení… Pokračovat ve čtení →
V rámci již zavedené a u diváků oblíbené tradice prováděních duchovních skladeb souborem Opery Divadla Josefa Kajetána v Plzni v prostoru plzeňské katedrály svatého Bartoloměje zaznělo v neděli 29. října Requiem Gabriela Faurého. Faurého Requiem op. 48 je to nesmírně silnou, intimní, přirozenou, hudebně… Pokračovat ve čtení →
Z bohatého operního odkazu Julese Masseneta se toho v Čechách hraje opravdu pramálo. Z jeho více než třiceti oper se na našich scénách za posledních 50 let více méně neustále jen střídá WERTHER s MANON, tu a tam nabídku zpestří DON QUICHOTTE. Vybočením… Pokračovat ve čtení →
Sluší se vůbec hrát ve Státní opeře lehkou múzu a navíc nikoliv klasickou operetu Johanna Strausse či Franze Lehára, ale dílo poplatné době svého vzniku skladatele maďarského původu Paula Abrahama? Odpověď na to zní: proč ne, opereta byla součástí repertoáru… Pokračovat ve čtení →
Letošní třetí premiérou operního souboru plzeňského Divadla J.K. Tyla se dle očekávání nestal operní titul, nýbrž oratorium STVOŘENÍ, a to prováděné v koncertní podobě. Volba vedení opery snad z důvodů ekonomických či časových po Janáčkově Věci Makropulos (navíc již nastudované a streamované… Pokračovat ve čtení →